Díky své výhodné poloze na okraji České tabule v podhůří Českého středohoří na břehu Labe je prostor dnešních Lovosic osídlen nepřetržitě již více než 7000 let. Od okamžiku, kdy si člověk v mladší době kamenné začal budovat trvalé osady, začala hrát osada v Lovosicích významnou roli. Nacházela se totiž na okraji souvislého osídlení a kontrolovala tehdy jediný vstup do Čech ze severu a to jak po souši, tak po vodě. Labe představovalo v pravěku významnou vodní cestu umožňující spojení se Saskem a dále přes Jutský poloostrov i se Skandinávií. Jedinou alternativu k této cestě představovala stezka vycházející z opět z Lovosic a směřující zhruba přes dnešní Trmice na Nakléřovský průsmyk a dále do prostoru dnešní Pirny. Toto spojení představovalo nejen nejjednodušší, ale prakticky jediné suchozemské spojení přes naše hraniční pohoří – ne náhodou tuto prastarou trasu kopíruje i právě budovaná dálnice.
Strategický prostor Lovosic chtěla kontrolovat každá archeologická kultura, proto není divu, že se zde vyskytují památky prakticky všech kultur českého pravěku. Nejstarší památky pocházejí z mladší doby kamenné (neolitu) a patří kultuře s lineární keramikou. Nalezeny byly již na konci 19. století německým archeologem Weinzierlem. V poslední době pocházejí nálezy této kultury z výzkumů v Resslově ulici, které se uskutečnily v 80. letech minulého století a lze je datovat na sklonek 6. tisíciletí př. Kr. V Lovosicích je zastoupena i o něco mladší kultura s vypíchanou keramikou (5. tis. př. Kr.), poslední nálezy byly učiněny při přestavbě železničního přejezdu směrem ke Lhotce nad Labem. Výzkumy z 90. let ukázaly, že železnice směrem na Ústí nad Labem zde vede přes sídliště z mladší doby kamenné, doby bronzové (2. tis. př. Kr.) a doby římské (1. – 2. stol. př. Kr.). Uvedené výzkumy ukazují, že prostor města při Labi je prakticky celý pokryt pravěkými sídlišti a zčásti i pohřebišti. Pohřební zóna se však nacházela na dnešním západním a jižním okraji města – v místě někdejšího cukrovaru resp. V prostoru nových výrobních a obchodních komplexů při dálnici. V Lovosicích se často nejednalo jen běžné osady, ale i o významná a rozsáhlá centra. Jedno z nich zde budovali Keltové od 4. stol. př. Kr. Tehdy vyrostlo pod dnešním městem rozsáhlé sídliště sahající zhruba od kostela sv. Václava až po Malé Žernoseky. Vykopávky v Resslově ulici ukázaly, že nejhustěji byl zastaven prostor v okolí dnešní restaurace Beseda. Zde v ohbí Labe se nacházelo přístaviště. Vznikla zde nejen hustá zástavba s dvorci, dlážděným prostranstvím se studnou, ale i četnými výrobními objekty, především kamenickou dílnou na zhotovování mlýnských kamenů. Pro výrobu žernovů byl užíván křemenný porfyr z Opárenského údolí. Lovosické žernovy lze nalézt nejen po celých Čechách, ale vyvážely se i na Moravu. Toto keltské sídliště bylo známo i rozsáhlou výrobou kvalitní na kruhu točené keramiky, kterou byly zásobovány celé severozápadní Čechy. Jedna z hrnčířských pecí byla nalezena v centru města poblíž radnice, další v někdejší Leninově ulici (dnes Příčná) na severu města. Hned několik pecí bylo nalezeno před válkou ve Lhotce n. L. Keltské centrum zaniká zhruba v polovině 1. stol. př. Kr., území na severu města v okolí Resslovy ulice obsadili Germáni, kteří následujících zhruba 600 let ovládali český prostor. I oni vybudovali v Lovosicích rozsáhlé sídliště a jejich památky lze nalézt od kostela svatého Václava až po železniční přejezd na silnici do Lhotky n. L. Např. při stavbě radnice byl nalezen bohatě vybavený kostrový hrob, či v Resslově ulici byly prozkoumány hutnické dílny vyrábějící v 1. stol. po Kr. železo. Na sklonku doby stěhování národů se v 6. století v České kotlině objevují první Slované. I oni zamířili do Lovosic a usadili se v Resslově ulici na troskách někdejšího germánského sídliště, jak dokládá chata s tzv. keramikou pražského typu. I Slované v prostoru Resslovy ulici postupně vybudovali významné obchodní a zřejmě i mocenské centrum, které bylo někdy v 8. až 10. století i opevněno. Na velkou hospodářskou moc tehdejších Lovosic ukazují i mimořádně velká obilní sila, dosahující hloubky až 5 metrů. Zřejmě se jedná o jakási skladiště náležející k labskému přístavišti. Tato sila lze datovat do 12. století, tedy přibližně do období první písemné zmínky o Lovosicích. Tehdy se zřejmě v prostoru dnešní výpadovky na Ústí n. L., zhruba mezi restaurací Beseda a benzínovou pumpou nacházelo významné přístaviště. Pravděpodobně se zde i nacházelo centrum tehdejších Lovosic. Osídlení však zde na přelomu 12. a 13. století náhle končí a již nebylo nikdy obnoveno. V rámci restrukturalizace země, kterou tehdy prováděli Přemyslovci, bylo zdejší sídliště úmyslně potlačeno ve prospěch nedalekých královských Litoměřic. Z Lovosic se stává více méně běžná vesnice, která se povýšení na město dočkala až v roce 1600.
Autor: Doc. PhDr. Vladimír Salač, CSc.