Žádné písemné zprávy o příchodu prapředků do naší vlasti nemáme. Naše dějiny tedy začínají poetickou pohádkou o příchodu praotce Čecha na Říp. „Vítej, země zaslíbená“, zaznělo tenkrát prý z jeho úst. Tak to alespoň po asi 600 letech zapsal první kronikář Kosmas v roce 1120, tehdy ovšem latinsky. V psaných zprávách ve spisech historiků z 6. století není z dob stěhování národů o příchodu Slovanů do střední Evropy ani zmínka. Objevili se nenápadně, pravděpodobně k nám vstoupili v první třetině 6. století ze severu Moravskou branou a osidlovali úrodné nivy při řekách. První známkou příchodu Slovanů do Lovosic jsou poněkud hřmotné a neforemné hrnce takzvaného pražského typu, nalezené v místech původního keltského sídliště, na místě dnešních ulic Resslova, Dlouhá a Osvoboditelů. Jedná se o nejstarší nálezy na celém litoměřickém okrese, staří Slované chtěli zřejmě kontrolovat přístaviště.
V 7. – 11. století zde byl opevněný sídelní okrsek s obchodním přístavem. Opevnění pravděpodobně pocházelo z 8. -10. století, jeho součástí byl asi 25 m dlouhý příkop. Lovosice jsou proto také jedním z míst, o nichž se diskutovalo, zda zde nestál Canburg, hledané raně středověké hradiště, které se nepovedlo dobýt vojsku Karla Velikého. Bohatství zdejšího sídliště pramenilo z obchodu s obilím, které se zde směňovalo za sůl ze Saska. Jak uvádí Dr. Salač, v Resslově ulici byly nalezeny nadměrně objemné jámy na obilí, hluboké až 5 m. Nalezena byla i zrnka fíků a vinné révy. Jde o nejstarší nálezy tohoto druhu v Čechách.
Význam tohoto slovanského sídliště byl značný. Osídlen byl pás cca od kostela po konec ulice Dlouhé. Stejně jako v pravěku představovalo sídliště významné centrum nadregionálního významu s mnoha dálkovými kontakty. Obchod byl veden například s německými oblastmi za Krušnými horami. Původní centrum oblasti se nacházelo v Lovosicích. Několik pohřebišť ukazuje na uskupení asi čtyř osad situovaných k soutoku Modly s Labem ještě v 10. a 11. století. V této době však začíná centrum u Modly upadat, což bylo způsobeno rozmachem blízkých Litoměřic, podporovaných Přemyslovci (hradiště na Dómském pahorku bylo založeno v polovině 10. století a kolem něho se začala formovat sídelní aglomerace). Centrum vsi Lovosic se v této době posouvá z místa u ústí Modly asi o 1 km jihovýchodně do prostoru dnešního kostela sv. Václava.
Litoměřice se tedy díky silné církevní i panovnické podpoře staly ve 12. století novým mocenským střediskem. V době sjednocování českého knížectví nebylo pro stará centra nepodléhající Přemyslovcům místo. Český stát Přemyslovců využíval ke sjednocení všech možností: hradiště Vlastislav, středisko Lučanů, podlehlo válečné akci, kníže Václav bojoval s Radslavem, knížetem Zlickým, Boleslav I. nechal vyvraždit Slavníkovce, Boleslav II. členy kmene Vršovců. Nechyběla ani politika sňatková – Bořivojova manželka Ludmila pocházela ze „Pšovska“. Vlivem všech těchto faktorů Lovosice ztratily svůj dlouhověkou důležitost.
Autor: Eva Hozmanová