Přelom letopočtu – „doba římská“

V dalším období (25 před Kr. – 400 po Kr.), v tzv. době římské, sídlili na území Lovosic Markomani, které do Čech někdy mezi lety 9-6 před Kr. přivedl Marobud. Markomani a Kvádové patřili mezi četné germánské kmeny, které se daly kolem změny letopočtu do pohybu hlavně kvůli nedostatku úrodné půdy. Jejich král Marobud byl od mládí vychováván jako rukojmí na dvoře císaře Oktaviána Augusta v Římě a pochytil tam mnohé zvyky včetně správy římských držav; byl první historickou postavou, zmiňovanou kronikáři na území Čech. Vybudoval mocnou germánskou říši, Marobudův markomanský svaz, ten se ale brzy rozpadl. Marobud uprchl pod ochranu Římanů, Germáni v Čechách zůstali. Na území Čech sídlil kmen Markomanů. Keltové pod jejich tlakem z Čech převážně odešli (někteří se asimilovali), oppida byla dobyta, kultura Keltů vyvrácena. Na dřívějších keltských územích se s příchodem Germánů vrátil vývoj o několik století zpět.

Lovosické sídliště bylo Kelty pravděpodobně opuštěno před příchodem Germánů. Markomani si však své příbytky (mělce zahloubené zemnice) postavili na téměř stejných místech; území Lovosic bylo hustě osídleno cca od kostela sv. Václava až po železniční přejezd u Lhotky. Hospodářství bylo na mnohem nižší úrovni než keltské (vymizel hrnčířský kruh, železná radlice i rotační kamenný mlýn). V Resslově ulici byly však nalezeny tři železářské pece. Ale i v kovářství se zúžil sortiment a v zemědělství Markomani používali železné nástroje jen sporadicky, většinou se oralo dřevěným hákem. (Dokonce existuje hypotéza, že kovolitectvím se zabývali spíše potomci zbylých keltských kovářů a kovolijců). Výnosy z polí byly velice nízké.

Ale obchodování s Římskou říší zůstalo zachováno, o čemž svědčí nalezená keramika z Podunají a některé šperky (bronzová spona z oblasti dnešního Maďarska). Mezi nálezy byl též kostěný hřeben, bronzový cedník a římská bronzová mince. Osídlení ale velmi zřídlo, zejména po markomanských válkách (konec 2. stol. po Kr.). Po smrti Marka Aurelia přerušil Řím s Germány veškeré styky a ve 4. století nadešel soumrak římského imperia. V roce 375 vpadli do Evropy Hunové a rozpoutali složité přesuny obyvatel. Říše římská se roku 395 rozpadá na západní a východní část. Někdy v této době se „čeští“ Markomané téměř vytrácejí, začátkem 5. stol. po Kr. odešla z Čech germánská elita s vojenskými družinami do Bavor, prosté germánské obyvatelstvo zůstalo a brzy splynulo s přicházejícími Slovany. Roku 476 římská říše zanikla. Pád Říma se považuje za mezník mezi středověkem a starověkem.

I z doby archeologicky chudého období stěhování národů (5. a první polovina 6. století) se nalezly na Lovosicku hroby, a to při průzkumu v roce 1989, kdy se opravovala kanalizace v garážích ČSAD.

Autor: Eva Hozmanová

Komentáře nejsou povoleny.