Šibenice u Lukavce
Nedaleko Lukavce, směrem na Lovosice stávala šibenice.
Zmínku o ni nalezneme ve starých pramenech již kolem roku 1702. Tehdy odsouzený na smrt musel nejprve ujít na popravu z Lovosic pěkný kus cesty a to od Starého rybníka z lovosické strany (od cukrovaru) ke kapli Bratrství, později zvanou tzv. U třech křížů (dnes je to kaplička ,,Srdce Ježíšova“ a stojí na křižovatce u cukrovaru, směrem na Siřejovice), kde byla poskytnuta odsouzenci duchovní útěcha na jeho poslední cestě. Po rozhřešení a zpytování svědomí, pokračoval odsouzený směrem k šibenici kolem pole, které se táhlo od kaple Bratrství, směrem na Lukavec, tomu poli se říkávalo „Šibeniční pole“.
Šibenice původně stála v místě, kde se dodnes říká na Johance (dnes zde stojí výcvikové středisko pro psy) a samotná katovna stávala opodál, v místech dnešního železničního nadjezdu.
Zápis v gruntovní knize z roku 1729 nazývá toto místo jako »U lovosického hrdelního práva«. V těch dobách míval každý vrchnostenský úřad hrdelní právo a popravčí místo, svou šibenici.
Marie Terezie v roce 1766 toto hrdelní právo nižším vrchnostem odňala a tak měly v litoměřické oblasti právo hrdelní jen soudy v Litoměřicích a v Ústí nad Labem.
Na památku, byla v místech šibenice, postavena barokní socha Svaté Barbory, kterou nechalo r. 1776 město Lovosice zhotovit, za 70 zlatých u sochaře Bartoloměje Edera z Budyně nad Ohří.
Po více než sto letech, byla socha na náklad Josefa Krna, majitele hotelu
»U dráhy« (na místě dnešního areálu Kulturního střediska Lovoš), renovována a přemístěna do malého lapidária za kostel Svatého Václava v Lovosicích.
Lapidárium barokních soch vzniklo na východní straně kostela v roce 1909 a 1952. Jedná se o kamenné plastiky, které jsou zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, které tvoří nejenom působivý urbanistický prvek, ale i doklad vysoké uměleckořemeslné úrovně našich předků. Sochy Svaté Barbory, Svatého Floriána, Svatého Vavřince a Svatého Jana Nepomuckého se dostali do havarijního stavu zejména vlivem povětrnostních podmínek a byly restaurovány v 70. létech 20. stol. a později také v roce 1986 a naposledy prošli sochy renovací v roce 2006.
Podstavec sv. Barbory nese jednoduchý nápis:
S: BARBARA ORA PRO NOBIS A 1776
( Svatá Barboro oroduj za nás.)
Posledním oběšeným na lukavecké šibenici, byl Florián Edelmann. Který byl dne pátého února 1758 litoměřickým soudem předán lovosickému městskému soudu, nad nímž byl vynesen rozsudek trestu smrti oběšením, potvrzený odvolacím soudem v Praze. Poprava byla vykonána osmnáctého srpna 1758 na šibenici litoměřickým katem.
Město Lovosice mělo v souvislosti s touto exekucí vydání šedesát zlatých a třicet sedm krejcarů.