Po revolučním roce 1848 došlo ke zrušení vrchnostenské správy a v následujících dvou letech byla provedena v rakouských zemích reforma správy politické, soudní a finanční. Již 28. ledna 1848 byla ustanovena komise pro zřízení c. a k. okresního soudu v Lovosicích, který pracoval od roku 1850 až do roku 1960. Při svém ustavení měl Soudní okres Lovosice 25 234 obyvatel v 64 obcích. Politicky spadaly Lovosice od roku 1868 do okresu Litoměřice i v době německého záboru, a to až do roku 1949.
10. října 1938 vstoupila do Lovosic i Litoměřic německá armáda. Do úřadu Landrata (zemského rady) v Litoměřicích, pod nějž začaly spadat i Lovosice, byl uveden lovosický šovinista Paul Illing. Nacistický okresní úřad sídlil v prostorách dnešního Státního archivu v Litoměřicích. I v době Německé správy a organizace v letech 1938-1945 (Landrat Litoměřice) existoval Úřední soud Lovosice 1938-1945. Po skončení 2. světové války byla obnovena správní soustava přibližně ve stejném rozsahu jako v roce 1938. Po válce nové Československo obnovovalo svůj život na zemských principech, zemské instituce se konstituovaly takřka ve všech oblastech veřejného života. Jen místo prvorepublikových orgánů státní správy se moci ujímaly národní výbory.
Výsledkem komunistických představ o centralizaci moci bylo kromě jiného zrušení zemského zřízení a zavedení členění republiky na kraje. Definitivní podobu krajského zřízení schválila vláda Československé republiky na svém zasedání 30. listopadu 1948. K 1. lednu 1949 vstoupila v platnost správní reforma, která zrušila samosprávné země a vytvořila centralisticky spravované kraje, které již nerespektovaly historicky vzniklé hranice zemí. V r. 1949 (od 1. února) byl politický okres Litoměřice (do té doby tvořený třemi soudními okresy: s.o. Litoměřice, s.o. Lovosice a s.o. Úštěk) rozdělen na dva politické okresy – litoměřický a lovosický. Při této reorganizaci byl ze soudního okresu Lovosice vytvořen 18. ledna 1949 samostatný politický okres lovosický, který měl 27 952 obyvatel, 71 obcí a 14 osad. Od Lovosic byly odloučeny obce Žim se Záhořím (k Teplicím) a Radejčín (k Ústí nad Labem). Naopak z litoměřického okresu byly připojeny obce Keblice a Prosmyky, z roudnického okresu Černiv, Dubany, Evaň, Horka, Chotěšov, Klapý, Koštice nad Ohří, Křesín, Levousy, Libochovice, Lkáň, Lukohořany, Poplze, Radovesice, Rochov, Sedlec, Slatina, Solany, Vojnice, Vojničky, Žabovřesky a Želevice. Celková výměra okresu byla 28 581 ha, podle s čítání lidu z roku 1950 měl okres Lovosice 27 952 obyvatel.
Okresní národní výbor (ONV) Lovosice sídlil v letech 1949 – 1960 v budově radnice čp. 41 z roku 1907 v Gottwaldově ulici (dnes Školní), kterou po vzniku okresu vyklidil Místní národní výbor Lovosice. Prvním předsedou ONV byl Bohumil Růžička. Původní budova pro Okresní soud Lovosice byla postavena v roce 1930 pražskou firmou Nekvasil ve Všehrdově ulici a Okresní soud se tam v roce 1949 vrátil (od r. 1960 je zde 4. základní škola). Berní úřad s důchodkovou kontrolou sídlil v ulici Osvoboditelů v čp. 38. Ředitelství státní lesů bylo v Gottwaldově ulici. Sbor národní bezpečnosti sídlil v čp. 1. Městská veřejná knihovna Lovosice byla v roce 1951 úředně ustanovena Okresní lidovou knihovnou. V roce 1956 bylo v ulici 8. května zřízeno Okresní vlastivědné muzeum Lovosice; vedl ho František Fišer. V souvislosti s reorganizací krajů a okresů byly sbírky přemístěny do Litoměřic a do uvolněných místností se přestěhovala knihovna. Vycházel týdeník pracujících lovosického okresu „Za lepší život“.
Lovosický soudní okres vykonával svou práci plných 110 let (1850 – 1960) a správní politický okres 24 let (1855 – 1868 a 1949 – 1960). Tento stav trval až do 30. 6. 1960. Usnesením ÚV KSČ z 12. a 13. 1. 1960 byly lovosický okres a roudnický okres zrušeny. Poslední zasedání lovosického Okresního národního výboru, na němž byla zhodnocena jeho dvanáctiletá činnost, se konalo 6. 12.1960.
V roce 1960 vznikla nová kontroverzní správní soustava se sedmi kraji a Prahou jako samostatným krajem a 75 okresy, která většinou necitlivě zpřetrhala dosavadní přirozené vazby v území a byla příčinou řady problémů trvajících dodnes. Od 1. 7. 1960 tedy existoval nový rozsáhlý okres Litoměřice, zahrnující někdejší soudní okresy Litoměřice, Úštěk, Lovosice, Libochovice, Roudnice n. L. a Štětí. Nový okres zaujímal oblast Českého středohoří a v době svého ustavení měl 227 obcí a 113 053 obyvatel.
Autor: Eva Hozmanová