Výčet nálezů ze starší doby železné dnes uzavřeme kapitolou o dvou nejbohatších hrobech, v jejichž výbavě se vyskytovaly části čtyřkolových vozů. Ve starší literatuře jsou tyto hroby tradičně nazývány „knížecími“, dnes spíše hovoříme o projevu rodové či válečnické šlechty. Je zřejmé, že pohřby na vozech představují skutečný vrchol společenské pyramidy kultury bylanské. Soudí se o nich, že takto byli pohřbíváni jen ti nejváženější představitelé tehdejší elity, jejichž moc pramenila z většího soukromého vlastnictví. Mluví se o vládnoucí vrstvě velitelů či náčelníků vojenských družin, panujících nad větším územním celkem. Pod jejich správu a moc pravděpodobně spadala i širší vrstva jezdců na koních, jejichž hroby jsme si popisovali již v minulých dílech. Stejně jako jezdci, tak i tito vládnoucí správci území byli v Lovosicích pochováni mezi léty 800 až 550 před naším letopočtem.

Půdorys prvního „knížecího“ hrobu byl tvořen pravidelným obdélníkem, orientovaným svou delší osou ve směru sever – jih. Rozměry hrobové jámy činily 5 x 2 metry. Lidská kostra uložená v její severní části byla bohužel zachována ve velmi špatném stavu a až na pár fragmentů byla téměř celá zetlelá. I tak se díky antropologické analýze dalo alespoň rozeznat, že se jedná o dospělého jedince ve věku mezi 30 až 35 lety, avšak určit pohlaví se u něj již nepodařilo. Se značnými potížemi bylo možno rozlišit, že kostra původně spočívala v natažené poloze na zádech, s hlavou k jihu. Zesnulý byl ozdoben sadou nádherných bronzových šperků. U drobných úlomků jeho lebky ležel bronzový nákrčník stočený z plechu, zdobený kolky a rytými šrafovanými liniemi. Podobně provedené byly i dva bronzové náramky spočívající na fragmentech horních končetin, naproti tomu plastická páska zdobila dva nánožní kruhy. V blízkém okolí kostry se soustředily četné železné předměty – především různé kruhy, kroužky a závěsky, které přičítáme k elementům vozu. V hrobě byly umístěny zcela symetricky a pravidelně, což by mohlo svědčit o tom, že původně tvořily ozdobné lemování korby vozu. Ostatně korbu mohou naznačovat i nepatrné zbytky dřeva nalezené poblíž kostry. Nejspíše to tedy znamená, že zemřelý byl do hrobu uložen na dřevěné korbě vozu. Vůz byl dále spíše jen symbolizován čtyřmi pravidelně rozmístěnými železnými zákolníky, o jejichž funkci jsme se již posledně zmiňovali. Zákolníky zde spočívaly rozložené ve tvaru čtverce o délce stran 1,6 metru.

Celá jižní polovina hrobové jámy byla vyhrazena pro uložení ostatních milodarů. Ležely zde tradiční zvířecí kosti a železné součásti koňského postroje. Uzda byla zčásti vložena i do robustní hliněné zásobnice, uvnitř obou zásobnic se také vyskytovaly miniaturní nádobky. Zemřelému bylo do hrobu darováno celkem 23 keramických nádob, což představuje mezi odkrytými lovosickými hroby rekordní počet. Zajímavý rituální předmět byl odhalen v jihozápadním rohu hrobu. Označujeme jej pojmem „mondidol“ čili měsíční symbol. Dříve byl kromě tohoto významu uváděn rovněž jako předmět symbolizující býčí rohy. Novější interpretace však spíše poukazují na to, že jde o tzv. „vykuřovadlo“ sloužící k rozdělávání a udržování ohně při tryzně za zemřelého.

Druhý hrob, a v našem popisu zcela poslední, byl stejného tvaru a orientace. Jeho rozměry dosahovaly 4,4 x 2,2 metru. Lidská kostra se v tomto hrobě téměř vůbec nedochovala. Pár ojedinělých ostatků nám nedovoluje ani spekulovat nad tím, jak byla kostra původně uložena. Kvůli velmi špatnému stavu kostí se jedince podařilo označit pouze jako dospělého bez bližšího určení věku a pohlaví. Obsah velmi mělce zahloubené hrobové jámy byl do značné míry narušen orbou, především co se týče keramické výbavy. Na dně jedné mísy byla odkryta dvojice záhadných hliněných koulí. Při manipulaci vydávají chřestivý zvuk a domněnka o jejich funkci je taková, že jde o dětská či rituální chrastítka.

Nejzásadnějším nálezem v tomto hrobě byly však železné konstrukční prvky čtyřkolového vozu. Na třech místech byly uloženy zákolníky, u kterých se soustředilo kování středových nábojů. Podle všech okolností lze soudit, že zde původně spočívala čtveřice kol. Bohužel žádné kovové prvky čtvrtého kola se nedochovaly, stejně jako dřevěná konstrukce zbylých třech kol. Kupodivu po železných obručích, které jsou u těchto vozů známé, nebylo také ani památky. Naopak zde nechyběly obvyklé zvířecí kosti, stejně jako drobné ozdoby koňské uzdy s trojicí udidel. Celkově dosti špatný stav kovových prvků vozu byl bezpochyby zapříčiněn mělkostí hrobové jámy a jejím porušením, ale i tak se tento inventář řadí mezi zdejší velmi významné nálezy. Velký počet železných předmětů znamenal ve své době pro jeho vlastníka cenné bohatství, které bylo odrazem vysoké společenské úrovně a z ní plynoucí moci. Tyto faktory byly potažmo nejspíše i zárukou honosné formy pohřbu, v tomto případě se čtyřmi koly.

Oba hroby s částmi čtyřkolového vozu představují nejen samotnou špičku mezi hrobovými nálezy, ale i nejvyšší laťku společenského žebříčku kultury bylanské. Příště si pro úplnost zrekapitulujeme výsledky záchranného archeologického výzkumu na ploše společnosti AOYAMA a pokusíme se zhodnotit pohřebiště ze starší doby železné jako celek.

Autor: Bc. Marek Půlpán, ÚAPP Most