Povodeň 2002

Ústecký kraj a okres Litoměřice

V měsíci srpnu 2002 postihly Ústecký kraj a celé území Čech rozsáhlé povodně v důsledku vytrvalých silných srážek někde doprovázených přívalovými dešti. V České republice voda zasáhla 753 obcí. Připravila o život 17 lidí a napáchala škody za téměř 100 miliard korun. V Ústeckém kraji zasáhla povodeň 79 obcí, z toho v Litoměřickém okrese 31 obcí. Největší škody podle statistik mají města Ústí nad Labem 1,9 miliard Kč, Lovosice 996 milionů Kč, Terezín 779 milionů Kč, Děčín 662 milionů Kč a Litoměřice 605 milionů Kč. Kromě škod na majetku občanů připravila voda také firmy o stovky milionů korun. Celkově ztratily firmy v Ústeckém kraji téměř 4 miliardy korun. Nenahraditelné ztráty jsou v archivech. Živelná pohroma ochromila chod velkých sportovních hal i mnoho malých sportovišť a hřišť.

Zasaženy byly všechny okresy kraje nejvíce Litoměřicko, kde bylo úplně zaplaveno rozsáhlé území s obcemi a městem Terezínem. Celé město Terezín bylo zaplaveno, všichni obyvatelé evakuováni, nejvíce byly postiženy obce České Kopisty, Nové Kopisty a Počáply. Rozsáhlé škody byly v oblasti zemědělství, milionové škody v areálu památníku Malá pevnost. V Mlékojedech byl katastr obce zatopen ze 100%, místy do výše 4,5 m, Černěves byla zasažena téměř 100%, voda dosahovala do výše 5m, v Křešicích bylo poškozeno téměř 100% objektů k bydlení, evakuováno cca 1000 lidí. Druhou nejvíce postiženou oblastí je Děčínsko s obcemi Hřensko, kde bylo evakuováno téměř 1000 lidí, v Děčíně bylo 250tiletou vodou bylo postiženo 30% města. V okresech Děčín a Litoměřice trval stav nebezpečí až do 20. 9. 2002.

Došlo k narušení základních funkcí v území. Tisíce lidí musely být evakuovány, některé obce byly odříznuty od okolního světa, byla zásadně omezena dopravní obslužnost, narušeny veřejné telekomunikační a poštovní služby, zdravotnické, sociální a školské služby, bydlení, zásobování vodou, elektrickou energií, plynem, energetickými surovinami, potravinami, léky a krmivy pro živočišnou výrobu, odvádění odpadních vod, likvidace komunálního odpadu.

V těsné spolupráci krajského krizového štábu s krizovými štáby okresů a obcí a za značného přispění hasičů, záchranářů, policie, armády a tisíců dobrovolníků byla situace zvládnuta s minimálními ztrátami na lidských životech, ale s neodvratnými majetkovými škodami. Zatímco některá postižení byla patrná hned, některé negativní dopady se objevovaly ještě za řadu měsíců.

V okresu Litoměřice byly podle statistik celkové škody 4 707 662 tis. Kč. Voda zanechala spoušť zřejmě na oblasti s největší rozlohou. Od Roudnice nad Labem po Litoměřice se vytvořilo obrovské dvacet kilometrové jezero. V zaplaveném území o rozloze téměř 250 km čtverečních, v němž se nacházelo 45 obcí a místních částí a z něhož bylo evakuováno téměř 8000 osob, nepřišel nikdo o život. Na tom mají svou zásluhu orgány krizového řízení všech stupňů, složky integrovaného záchranného systému, Armáda České republiky, Český červený kříž, humanitární a charitativní organizace a stovky dobrovolníků, kteří přišli na pomoc postiženým spoluobčanům.

V okrese Litoměřice byly postižené tyto obce:
Bohušovice nad Ohří, Brňany, Brzánky, Černěves, Dobříš, Hrobce, Chodouny, Keblice, Křešice, Lhotka nad Labem, Libochovany, Libotenice, Litoměřice, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Mlékojedy, Píšťany, Polepy, Prackovice nad Labem, Račice, Roudnice nad Labem, Štětí, Terezín, Travčice, Vědomice, Valké Žernoseky, Záluží, Žalhostice, Židovice.

Na území okresu bylo v průběhu záchranných prací nasazeno:
1081 hasičů (včetně dobrovolných) organizovaných na 137 jednotkách, 81 hasičů z Polska, kteří byli nasazeni díky své výkonné technice na katastru Terezína a Nových Kopist, 800 příslušníků a občanských zaměstnanců Armády ČR z 24 vojenských útvarů, 270 příslušníků Policie ČR a vojenské policie jako posily pro Okresní ředitelství Policie ČR, 2 jednotky Vodní záchranné služby.

Informace ze zasedání Krizového štábu okresu 26. 8. 2002 o předpokládaných nákladech na krytí přímých nákladů na záchranné práce a práce spojené s odstraňováním následků po povodni v okrese Litoměřice. Celkové náklady Okresního úřadu Litoměřice činily 18 250 000 Kč, celkové náklady obcí 395 620 000 Kč, celkem Okres Litoměřice 414 570 000 Kč. Informace o výši nákladů byly zaslány na krajský úřad. Náklady zahrnovaly např. demolice, statiky, odvoz odpadů, skládkování, stravování, ubytování, veškeré rozbory, revize elektro a plynu, PHM, čištění studní, žump a čističek odpadních vod, zpevnění hrází a náspů, čerpání vody z vytvořených lagun, ekologické havárie, zajištění evakuace a návrat zpět a další drobné nákupy a služby.

Vyhlášení stavu nouze pro Ústecký kraj
Na základě povodňové situace vyhlásila Okresní povodňová komise postupně 9. 8. 2002 nejprve druhý stupeň povodňové aktivity – stav pohotovosti a dne 12. 8. 2002 v odpoledních hodinách byl vyhlášen třetí stupeň povodňové aktivity – stav ohrožení.

Na jednání povodňové komise dne 13. 8. 2002 bylo doručeno rozhodnutí premiéra české vlády o vyhlášení stavu nouze pro Ústecký kraj do 22. 8. 2002. Okresní povodňová komise se stala součástí krizového štábu okresu Litoměřice, na kterém byl zastoupen okresní úřad, Povodí Labe, Povodí Ohře, Hasičský záchranný sbor, Policie ČR, Armáda ČR, Správa a údržba železnice Ústeckého kraje – provoz Litoměřice, Okresní hygienická stanice, Okresní veterinární správa, Severočeské vodovody a kanalizace, Severočeská energetická a Severočeská plynárenská. Vzhledem k procesu obnovy území vydal přednosta Okresního úřadu 31. 8. 2002 stav ohrožení pro celé území okresu Litoměřice do 20 9.2002. Vzhledem ke složité situaci na katastrálním území Nových Kopist přednosta Okresního úřadu v Litoměřicích Josef Pol se souhlasem hejtmana Ústeckého kraje prodloužil stav nebezpečí o 10 dnů, do 30. 9. 2002, pro část okresu Litoměřice – katastrální území Terezín, Nové Kopisty, Prosmyky a pro část katastrálního území Bohušovice nad Ohří, Mlékojedy a Litoměřice. Po 7 týdnech 30. září 2002 v okrese Litoměřice krizový stav skončil.

Evakuace obyvatel
Dne 13. 8. 2002 v 15 hodin byla zahájena evakuace obyvatel obcí Křešice, Černěves, Lounky, Ručničky. Počáply a České Kopisty, které byly v první fázi nejohroženější. V obci Mlékojedy byla zahájena evakuace 14. 8. 2002 ve 22 hodin. Celkem bylo evakuováno 7865 obyvatel, samo se evakuovalo 6940 obyvatel. Evakuaci se zajištěním ubytováním a stravováním nařídil okresní krizový štáb pro 925 obyvatel. Pro 170 klientů Ústavu sociální péče v Terezíně bylo zabezpečeno umístění v Městské nemocnici Litoměřice a 50 jich bylo ubytováno v Domově důchodců Libochovice.

Kulminace Labe

Čelo povodňové vlny zasáhlo okres Litoměřice v době od 15. do 18. hodiny dne 14. 8. 2002. Postupně byl vyřazen most ve Štětí, Litoměřicích a s vypětím všech sil byl udržován v provozu pro osobní přepravu most v Roudnici nad Labem. 15. 8. 2002 v Ústeckém kraji spojoval oba břehy Labe jen most v Děčíně a Roudnici nad Labem.

Ke kulminaci povodňové vlny došlo 16. 8. 2002 v dopoledních hodinách, v Ústí nad Labem ve 12,30 hodin. Výše vodní hladiny dosáhla 11,96 metrů při průtoku 5070 m3/ vteřinu. Její normální výška je kolem 2,75 metrů při průtoku 350 m3/ vteřinu. Na ploše téměř 250 km2 se vytvořilo obrovské jezero. Sahalo až k Roudnici nad Labem. Podle údajů na vodočtu v Ústí nad Labem začala voda v Labi výrazněji klesat 16. 8. 2002 kolem dvacáté hodiny.

Jiné problémy
Ekologický problém přinesla velká voda i z nefungujících čističek. Veškerý objem z kanalizace vtékal přímo do Labe. 13. 8. 2002 byla odstavena čistička v Lukavci. Zatopena byla do výše 10 metrů. Byla zprovozněna 3. 9. 2002. Zaplaven povodní byl celý areál litoměřické čističky odpadních vod, kde voda dosahovala do výše necelých dvou metrů. Poškozená byla i plynová kotelna, kde se spaluje bioplyn z odpadních vod. Mimo provoz byly čističky v Libotenicích, Lukavci, Českých Kopistech, Nučničkách, Roudnici nad Labem a Lounkách, kde voda dosahovala výše čtyř metrů.

V blízkosti BENZINY v Lovosicích byly úplně zaplaveny nádrže čerpací stanice splašků v Lovosicích včetně elektrorozvodny. Voda sahala do výše 110 cm.

I přes velké obtíže zůstaly stále průjezdné alespoň některé železniční úseky na Litoměřicku. Mezi ně patřil úsek z Lovosic do Prackovic nad Labem, z Hněvic do Bohušovic nad Ohří a z Lovosic do Litoměřic. Tato trať zůstala sjízdná po celou dobu záplav. I když se lovosický železniční most stal po nárazu jedné z utržených lodí do mostního pilíře předmětem zkoušek odborníků, nakonec most zůstal provozuschopný.

Město Lovosice

Výsledek sčítání škod v Lovosicích je 995 599 000 Kč. Škoda byla uplatněná ve jmenných seznamech postižených osob. Do celkové částky 996 mil. Kč škod je započítaná škoda, kterou napáchala velká voda i v chemičce Lovochemie, a. s. V době od 13. 8. do 16. 8. 2002 bylo v Lovosicích evakuováno 121 osob. Evakuovaní byli provizorně ubytovaní na 3. ZŠ, kde vypomáhali lidé z organizace Červený kříž.

Zatopeny byty v Terezínské ulici, částečně byla zatopená ulice Osvoboditelů. Jediným malým ostrůvkem zůstalo lovosické náměstí. V ulici Dlouhé, Vodní, Palackého a Karla Maličkého byly zatopeny sklepy. Podchod pod kruhovým objezdem byl zcela zatopen, u přilehlé restaurace Beseda sahala voda do výše 2 metrů. Vodou byly zasaženy mnohé administrativní objekty a některé školy, sportovní areál, a. s. Lovochemie, budova Hasičského záchranného sboru, velké množství sklepů. Některé domy byly zaplaveny nepřímo z kanalizace. Důležité je, že žádný z domů nespadl, ani se nepředpokládá žádná demolice na návrh statiků. Poškozeným občanům bylo poskytnuto 10 náhradních bytů.

Sportovní areál

Sportoviště a zařízení TJ Lovochemie. Sportovní areál je významnou součástí města Lovosice. Veškerá sportoviště se nachází u řeky Labe v části lesoparku Osmička a jsou majetkem města Lovosice. Rozlehlý areál zahrnuje zimní stadion, dvě fotbalové hřiště, atletickou dráhu s moderním umělým povrchem, krytou halu Chemik, která slouží převážně oddílu házené, dále víceúčelovou halu, volejbalové hřiště, tenisové kurty a jachetní klub. Součástí je i městské koupaliště a krytý bazén. Součástí areálu byly před povodněmi rybářské chaty a kuželna, které byly bohužel ničivou povodní zcela zničeny. Po povodni v roce 2002 se v následujících letech přikročilo k rekonstrukci areálu. Jednotlivá sportoviště se postupně opravovala a modernizovala z prostředků města, z dotace ústeckého kraje na prvotní odstraňování povodňových škod a dále z pojistného plnění, jelikož celý sportovní areál byl pojištěn. Celková částka, která se od roku 2002 do roku 2004 vložila do sportovišť, činí cca 112 mil. Kč.

Terezínská ulice
V Terezínské ulici dosáhla voda do výše 115 cm nad úrovní chodníku. Zaplavení ulice sahalo od „Hříbku“ (u současného domu zubařů) až po autosalon Okim. Vodou byly zasaženy nejen sklepy všech domů, ale i přízemní obytné místnosti. Byla poškozena také vozovka, která se na několika místech propadla. Na objektu restaurace U Kašpara byla škoda vyčíslená na 1,4 mil. Kč. Ničivou povodeň ze srpna 2002 nám dlouhodobě budou připomínat i povodňové značky. Na zdi domu č. p. 289/27 (třetí dům vlevo) byla po povodni umístěna Povodím Labe, závod Dolní Labe Roudnice nad Labem, výrazná tabulka se státním znakem s označením výše hladiny vody při kulminaci Labe 16. 8. 2002, průtokem v Ústí nad Labem 5100 m3/s a značkou Q 250, což znamená 250tiletou vodu. Později byla tato značka vyměněná za jinou, kde bylo už jen datum 16. 8. 2002 a výše hladiny při kulminaci. Stejná povodňová značka byla a je umístěná na budově č. p. 1005 ve Vodní ulici, kde je transformátor 22 kV. Do dnešních dnů je na zdi této budovy zřetelně vidět, kde byla hladina vody při povodni v roce 2002.

Střední odborná učiliště
Mezi školy postižené povodní patří také Střední odborné učiliště v Terezínské ulici 870 v Lovosicích. To patří mezi školy, na kterých se 1. září nezačala výuka. Žáci museli nastoupit na výuku na jiná učiliště, zejména v Ústí nad Labem nebo ve Štětí. Na obnovu učiliště odmítlo Ministerstvo školství poskytnout potřebné prostředky. Povodeň v srpnu 2002 krutě postihla i druhé lovosické učiliště, a to Střední odborné učiliště zemědělské v Přívozní ulici. To přišlo o část učeben a zázemí pro praktickou výuku.

Požární zbrojnice
Úplně zničená byla zbrojnice Záchranného hasičského sboru v Terezínské ulici. Poškozené garáže a veškeré vybavení znamenalo na dlouhou dobu (i po deseti letech), že Lovosice zůstaly bez hasičů. Nějakou dobu po povodni využívali hasiči náhradní prostory v bývalém Intertransu, ale pro nevyhovující podmínky v zimních měsících se nakonec odstěhovali k hasičům do Litoměřic. Řešením bude až výstavba nové požární zbrojnice na pozemku ve 4. zóně Průmyslového a logistického centra v Lovosicích, kde město k výstavbě nové zbrojnice věnovalo pozemek.

Mateřská škola v ulici Prokopa Holého
Také 2. mateřskou školu v ulici Prokopa Holého postihly srpnové záplavy. Voda zničila suterén, kde byla kuchyně (v roce 2001 rekonstruovaná) a prádelna s přilehlými sklady a vybavením. Veškeré zařízení kuchyně bylo zničené. Díky spolupráci s krizovým štábem, hasičům z Čížkovic, obrovskému úsilí všech pracovnic mateřské školy a mnoha dobrovolníků a rodinných příslušníků se podařilo situaci zvládnout tak, že 2. září byl zahájen nový školní rok.

Státní okresní archiv v Lovosicích
Státní okresní archiv Litoměřice se sídlem v Lovosicích dostal první výstrahu 12. 8. 2002 o blížící se velké vodě. Spolu s vojáky se zaměstnanci archivu snažili přestěhovat ohrožené materiály. Částečně se to podařilo, ale druhotné materiály už nebylo kam přestěhovat. Některé materiály byly deponovány v chomutovském archivu v Kadani. V hlavní budově dosáhla výše vody 0,5 m, ve druhé budově byl zaplaven suterén do výše 1,5 m. Všechny důležité materiály zůstaly v naprostém pořádku.

Lovochemie, a. s. a Glanzstoff Bohemia, s. r. o.

Povodní v roce 2002 byly významně postiženými podniky v Lovosicích Lovochemie, a. s. a Glanzstoff Bohemia s. r. o. V Lovochemii byly zaplaveny sklady hnojiv, zejména ledku amonnovápenatého, ve kterých byly vodou znehodnoceny zbytky hnojiva. Celá Lovochemie byla vodou zatopená zhruba do výše 1,5 až 2 metrů. Před povodní se podařilo do externích skladů mimo podnik odvézt 6500 tun průmyslových hnojiv. Vagony se čpavkem nechali odvézt do prostor výše položeného kolejiště Českých drah. Odhadem voda napáchala škody za 250 mil. Kč. Více jak ¾ škody zaplatily pojišťovny. K tomu dalších min. 50 mil. Kč je ztráta za zpoždění stavby nové výrobny kyseliny dusičné. Hnojivem kontaminovaná voda ze zatopených prostor byla později rozvezena na pole nebo zpracována ve výrobě. Únik nebezpečných látek Lovochemie vyloučila.

Ve společnosti Glanzstoff Bohemia s.r.o. došlo při evakuaci výroby k vypuštění rozpracované viskózy do čističky odpadních vod. Kdyby tato viskóza zůstala v zařízení, napáchala by zde nevratné škody. Čistička veškerou vypuštěnou viskózu zpracovala před tím, než přišla voda a čistička musela být odstavena… Díky obrovské pomoci ze strany rakouského vlastníka a obětavosti všech zaměstnanců, došlo ve velmi krátké době šesti týdnů k opětovnému najetí Glanzstoff – Bohemia s.r.o. do plného provozu. Škoda vyčíslená pojišťovnou se pohybovala v řádu 400 mil. Kč.

Areál Lovochemie a. s. začal znovu vyrábět 10. 9. 2002, kdy se rozjel provoz na výrobně kyseliny dusičné, ledku a hnojiva DAM.

Autosalon OKIM
V zatopené Terezínské ulici byl postižen také autosalon OKIM. Do výšky půl druhého metru vystoupila v době povodně voda z Labe v objektu autosalonu. Díky obrovskému úsilí se podařilo vystěhovat všechna auta a cennější vybavení. Přesto škoda vystoupila na 4,5 mil. Kč. Povodeň zničila všechny motory na heverech a plynový kotel topení v suterénu provozovny. Poškozené byly také obaly na všech náhradních dílech, které zůstaly ve skladech. Později bylo nutné všechny náhradní díly vyměnit. Obnovená byla také dlažba v prodejně a zámková dlažba před autosalonem.

Čerpací stanice BENZINA
Čerpací stanice BENZINA Lovosice byla odstavena z provozu od 14. 8. od 14:00 hodin. Budova ČS byla pod vodou cca 2 m, výdejní stojany byly zatopeny zcela. Na ČS nedošlo k žádnému úniku ropných produktů, ani znehodnocení pohonných hmot v nádržích. Voda se dostala pouze do dómů nádrží. Na výdejních stojanech byla zničena veškerá elektronika, včetně elektromotorů. Bylo zničeno kompletně celé vnitřní vybavení, kancelářský nábytek, regály, topení, skleněné výlohy. Škoda na této čerpací stanici byla tak vysoká, že se nevyplatilo dát finanční prostředky na opravu poškozeného objektu. Byla postavená čerpací stanice zcela nová. Náklady na tuto výstavbu dosáhly výše 5,5 mil. Kč. Po dobu výstavby nového objektu byla stávající čerpací stanice v provozu bez přerušení.

Silo Odbytového družstva BRASSICCA
V Odbytovém družstvu BRASSICCA se sídlem v bílém silu při záplavách se zatopilo silo až do výšky 5 m, tzn. Všechny vnitřní buňky v sile byly zatopeny a bylo znehodnoceno zhruba 2600 tun suroviny. Jedna buňka z vnějšku praskla a vysypalo se 650 tun řepky olejné, připravené na expedici, do Labe. Zrno bylo kontaminováno jednak labskou vodou a jednak olejem. Byl vydán příkaz zlikvidovat tuto řepku na sanační skládku do Lukavce. Škoda jen na odvezených 650 tunách řepky byla zhruba 4,2 mil. Kč. Další škody vznikly na obilí. Celková škoda na naskladněné surovině v sile byla odhadnutá až 45 mil. Kč. K této škodě bylo nutné přičíst i náklady na uložení 650 tun znehodnocené řepky na skládce. Ostatní zboží, které bylo určené k likvidaci, bylo likvidováno v čížkovické cementárně spálením.

Silo České rýžové společnosti, a. s.
Česká rýžová společnost, a. s. sídlící v červeném silu utrpěla škodu v řádu 50 mil. Kč. Kvantifikovaná škoda je na stavbách řádu 5 mil. Kč, na technologických zařízeních 8 až 9 mil. Kč. U všech zásob, cizích a vlastních, došlo ke kontaminaci sloupcem vody. Veškerá rýže byla nepoživatelná a nebyla vhodná ani pro zkrmení. Rýži se ze sila bylo nutné vyplavit labskou vodou. Po odstředění se rýže vyvezla na skládku Sono Plus ve Vrbičanech.

Vladimír Carda, opravy motorových vozidel
V autoopravně nákladních a osobních aut a autodopravě Vladimíra Cardy byly škody způsobeny tím, že objekt byl zaplaven do výše 4,1 m. Neočekávaně velká voda vnikla do celého objektu. Přes veškerá opatření, která byla provedena do předpokládané výše 2,5 m, se nepodařilo zabránit poškození majetku, náhradních dílů, vybavení a dalšího zařízení. Škoda byla vyčíslena až na 5 mil. korun. Došlo i k úniku oleje z jedné nádrže, který se vysokou hladinou vody dostal ven. Za pomoci hasičů byla provedena důsledná likvidaci oleje.

Zdymadlo v Lovosicích
Jediným měřidlem stavu vody v Labi v Lovosicích byl vodočet na zdymadle. Byl jen do té doby, než ho strhla vysoká voda. Zůstaly po něm jen díry ve zdi. Jediným měřítkem stavu vody tak zůstal vodočet v Ústí nad Labem. Zdymadlo v Lovosicích bylo zatopeno do poloviny obslužné kabiny. Až do zabudování nového vodočtu byl maximální stav při kulminaci Labe označen jen čárou na zdi.

Tepelné hospodářství města Lovosice, s. r. o.
Od 14. 8. 2002 přestala téměř v celých Lovosicích téci teplá voda. Záplavová voda v té době již zatopila některé kotelny a předávací stanice Tepelného hospodářství města Lovosice, s. r. o. Celkem bylo vytopeno 7 kotelen a 19 předávacích stanic. Pod vodou bylo zhruba 100 čerpadel, 16 rozvodných skříní s elektronikou. Tyto skříně musely být demontovány a odvezeny do Ústí nad Labem, kde se veškerá počítačová, měřící a regulační elektronika přezbrojovala. Celková škoda byla odhadována na 4,5 mil. Kč. Nejvíce poškozená byla kotelna v Terezínské 135 (u komína Lovochemie). Voda tam dostoupila do půli oken a muselo se zde předělat celé měření a regulace. Předávací stanice v Terezínské 205, která zajišťuje dodávku pro samotný dům 205 a celé sídliště v Kostelní ulici, byla zatopená celá. Spadla nám tam i část stropu.

Podle dostupných zdrojů zpracoval Miroslav Hvorka

Komentáře nejsou povoleny.