* 28. 6. 1957
Čestné občanství uděleno 4. 8. 2008
V roce 1991 absolvoval tříměsíční stáž na univerzitě v Marburgu, kam se vrátil v roce 1996. V roce 1992 začal pracovat jako vědecký asistent Archeologického ústavu AV ČR, učil prehistorii na filosofické fakultě Univerzity Karlovy a také je činný v redakci časopisu Archeologické rozhledy. V roce 1993 a 1999 byl zvolen do vědecké rady Jiho- a západoněmeckého spolku pro výzkum pravěku. V roce 1994 získává titul CSc. za práci na téma Severozápadní Čechy v posledních staletích před Kristem (zde jsou nálezy z Lovosic citovány). V roce 1998 přednáší na univerzitě v Lipsku, o rok později vede oddělení prehistorie Archeologického ústavu AV ČR. Zároveň organizuje mezinárodní kongresy. V současné době pracuje v Archeologickém ústavu Akademie věd České republiky a Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou Univerzity Karlovy (zde vede seminář Hospodářské dějiny mladšího pravěku). Zabývá se dobou laténskou, starší dobou římskou, problematikou hospodářství v mladším pravěku a tématem pravěké sídlištní keramiky, jakožto nositele informací. V. Salač uskutečnil desítky archeologických výzkumů, ze kterých k nejdůležitějším náleží průzkum Lovosic a Vliněvsi na Mělnicku, kde objevil dosud největší únětické sídliště a pohřebiště u nás.
Výzkumy V. Salače a přinesly doklady značných řemeslných aktivit v Lovosicích v období keltského osídlení (výroba mlýnských kamenů, železářství, pece pro výrobu jemné keramiky, závaží k rybným sítím, tkaní látek) i obchodních kontaktů (skleněné náramky, grafitová keramika).
Lovosické centrum představovalo podle V. Salače dosud neznámý typ keltského sídliště (dříve byla mezi keltskými sídlišti uváděna jen oppida, vesnice a dvorce). Byl pro něj nalezen název výrobní a distribuční centrum (dnes je vžitý i pro obdobná keltská sídliště zjištěná v zahraničí, např. Bad Nauheim v Hesensku, Berching – Pollanten v Bavorsku či Challon sur Saône v Burgundsku).
Že jsou Lovosice významným keltským sídlištěm, o tom svědčí jejich citace ve významných zahraničních publikacích o Keltech, ať již francouzských, německých či anglických, a to spolu se Závistí u Zbraslavi a Stradonicemi. Na tomto zviditelnění Lovosic má doc. PhDr. Vladimír Salač velkou zásluhu, neboť první odlišnost lovosického sídliště objevil a pojmenoval – Výrobní a distribuční centrum. Díky jemu jsou Lovosice známy v odborné historické literatuře nejen v ČR, ale po celé Evropě.
S účinností od 1. 11. 2003 byl děkanem Univerzity Karlovy jmenován docentem pro obor pravěká a raně středověká archeologie. V letech 2003 – 2009 zastupoval ČR v mezinárodním projektu Lexikon der Keltischen Archäologie, který organizovala Rakouská akademie věd. Jako hostující profesor působil v letech 2007 – 2008 na College Doctoral Européen při Université Robert Schuman – Strasbourg, v r. 2007 rovněž přednášel na univerzitě ve Vídni. V letech 2006 – 2009 byl členem Vědecké rady rozsáhlé výstavy uspořádané pod záštitou německé kancléřky A. Merkelové k výročí bitvy v Teutoburském lese, která se konala v německém Detmoldu. Od roku 2010 je členem redakční rady prestižního rakouského časopisu Archeologica Austriaca. V r. 2011 představil keltské sídliště v Lovosicích francouzské odborné veřejnosti na přednáškách v Paříži a Bordeaux.
V. Salač se pravidelně účastní mezinárodních konferencí a kongresů, při kterých často prezentuje archeologické výzkumy z prostoru Lovosic. V roce 2000 a 2006 pořádal v Čechách mezinárodní konference na témata keltského a germánského osídlení Čech a střední Evropy. V obou případech vedly exkurze z konferencí i na Lovosicko a jejich účastníci byli seznámeni se zdejšími lokalitami.
V Lovosicích přednášel v roce 2000, v roce 2003 a v roce 2008.
Autor: Eva Hozmanová