Ludmila Matiegková

Povědomí o slavných ženách v historii Lovosic je velmi vzácné. Přesto – i když je jich jako šafránu – existují. A jsou báječné. Jednou z nich je lovosická rodačka Ludmila Matiegková.

Její otec, profesor MUDr. Jindřich Matiegka, se po promoci v roce 1887 usadil v Lovosicích, kde působil jako panský i praktický lékař a byl rovněž členem Spolku českých lékařů. O rok později se zde oženil s Marií Stránskou, dcerou mělnického občana a vnučkou váženého mělnického purkmistra Václava Prokopa. Manželům Matiegkovým se 9. března 1889 narodila dcera Ludmila.

Otcovo profesní zaměření výrazně ovlivnilo i Ludmilin život. Když jí byly tři roky, rozhodli se rodiče přestěhovat do Prahy, mimo jiné proto, aby dceři zajistili lepší vzdělání.

Bylo zřejmé, že Ludmila bude ve studiu pokračovat. Rozhodla se pro historii. Již od středoškolských let ji přitahoval starověký Orient, a proto navštěvovala přednášky indologa Zubatého a arabisty Dvořáka. Postupně se začala zajímat i o nově vznikající obor – egyptologii. Ta se tehdy na české univerzitě ještě nepřednášela, a proto ji otec posílal na studijní pobyty do zahraničí.

Už během studia publikovala v časopise Pravěk články o egyptských archeologických objevech. Aby se mohla věnovat svému vysněnému povolání a zároveň získala samostatnost a nezávislost, složila učitelské zkoušky.

V roce 1908 odmaturovala na dívčím gymnáziu pod patronátem spolku Minerva. Pro školu šlo o přelomový rok – poprvé totiž mohly dívky maturovat přímo ve své škole, nikoli na chlapeckém Akademickém gymnáziu.

Roku 1913 nastoupila jako učitelka dějepisu a zeměpisu na soukromé dívčí gymnázium Minerva. Její zájem o starověký Egypt však ani tehdy neupadal.

Ve 20. letech 20. století podnikla celkem tři cesty do Egypta a na Blízký východ. Vedle své vědecké činnosti se aktivně zapojila také do Výboru pro volební právo žen a od roku 1922 byla členkou Sdružení vysokoškolsky vzdělaných žen.

Po vzniku samostatného egyptologického semináře na Karlově univerzitě v roce 1925 se zapojila do vědecké práce pod vedením Františka Lexy. Ve svých studiích se věnovala staroegyptskému náboženství, mumiím i rodinnému životu ve starověkém Egyptě. Své odborné práce publikovala v časopise Anthropologie.

Zároveň pomáhala svému otci při jeho antropologických výzkumech. V roce 1929 se s ním zúčastnila identifikace hrobu Jana Amose Komenského v nizozemském Naardenu. Spolupracovala s otcem také na řadě článků, které byly z hlediska českého egyptologického bádání považovány za průkopnické a zakladatelské. V roce 1930 se stala první ženou – členkou Orientálního ústavu.

Válečná léta pro ni byla velmi těžká. Zemřel jí otec (4. srpna 1941 v Mělníku) a později i její nejlepší přítelkyně. Její jedinou oporou tak zůstala věda. Po více než deseti letech se znovu vrátila k egyptologii a k psaní odborných článků a přispívala do Orientálního archivu.

Ludmila Matiegková zemřela 26. srpna 1960 ve věku 71 let při pobytu v Mariánských Lázních.

Martin Ladislav Brůža